ZAJÍMAVOSTI A ZÁKLADNÍ INFORMACE
Malta je malý ostrovní stát ve Středozemním moři, nacházející se jižně od Sicílie. Skládá se ze tří hlavních ostrovů – Malta, Gozo a Comino – a je známá svou bohatou historií, krásnými plážemi a zajímavou atmosférou.

Malta, plným názvem Maltská republika (maltsky Repubblika TA’ Malta, anglicky Republic of Malta), je ostrovní stát ve Středozemním moři v jižní Evropě, mezi Sicílií a severní Afrikou. Tvoří ho souostroví 80 km jižně od Itálie, 284 km východně od Tuniska a 333 km severně od Libye. Krajinu ostrovů tvoří nízké kopce s terasovitými políčky, kde panuje horké středomořské klima. Na ploše 316 km² žije 520 000 obyvatel, což z ní činí nejmenší a nejméně lidnatou členskou zemi Evropské unie, desátou nejmenší zemí na světě, avšak je také pátou nejhustěji zalidněnou zemí světa. Hlavním městem země je Valletta, největší obcí je St. Paul’s Bay. Dvěma úředními jazyky jsou maltština a angličtina. Dalším velmi rozšířeným jazykem je italština kterým hovoří až 70% obyvatel. Přes 80 % se hlásí ke katolické církvi, katolictví je státním náboženstvím.
Malta je unitární parlamentní republikou s prezidentem jako ceremoniální hlavou státu, zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament. Je vyspělou zemí s vyspělou ekonomikou s vysokými příjmy, která je silně závislá na cestovním ruchu.

Maltské souostroví leží ve strategické poloze ve Středozemním moři 95 km jižně od Sicílie a 290 km východně od Tuniska. Malta je rozlohou nejmenší stát Evropské unie. Skládá se z následujících obydlených ostrovů:
Malta, 246 km²
Gozo (Għawdex), 67 km² (kolem 30 000 obyvatel)
Comino (Kemmuna), 3 km² (obydlen především během turistické sezóny)
K Maltě náleží i tři neobydlené ostrůvky Cominotto, Filfla a St. Paul’s Island. Ostrovy jsou reliktem dřívějšího suchozemského spojení mezi Afrikou a Evropou, které bylo před asi 11 000 lety přerušeno vzestupem mořské hladiny.
Převážná většina pobřeží všech ostrovů je skalnatá. Povrch se skládá z různých druhů propustného vápence, který se extenzivně používá jako stavební materiál. Nejvyšším bodem je Ta‘ Dmejrek (253 m). Geograficky i geologicky náleží Malta k Evropě, byť v minulosti byla obvykle řazena k Africe. V roce 2017 se do moře zřítil skalní útvar Azurové okno, který patřil mezi největší geologické atrakce Malty.
Na ostrově nejsou žádné trvale existující řeky a jezera, ty se vytvoří jen v nejintenzivnějším období dešťů. Malta má proto silně omezené zásoby sladké vody – podle údajů OSN je na vodu nejchudší zemí na světě. Zásobování obyvatelstva vodou je uskutečňováno dnes celkem čtyřmi stanicemi na úpravu mořské vody, parky a zemědělství užívají dešťovou vodu a částečně vodu ze studní; ještě v osmdesátých letech byla velká část spotřeby vody kryta jejím dovozem z Itálie.

Malta se může chlubit dějinami v trvání téměř 7 200 let. Keramika nalezená archeology například ve slavné jeskyni Għar Dalam (nedaleko dnešního města Birżebbuġa) naznačuje, že maltské ostrovy byly poprvé osídleny okolo roku 5200 př. n. l. neolitickými lovci nebo farmáři, kteří připluli z ostrova Sicílie. Tito první obyvatelé vyhubili trpasličí hrochy (Hippopotamus melitensis), obří labutě (Cygnus falconeri) a trpasličí slony (Palaeoloxodon falconeri), unikátní pravěkou faunu, jejíž pozůstatky jsou nacházeny jen na Maltě a Sicílii.
Obyvatelstvo žilo v matriarchální společnosti (jak dokazují idoly plodnosti). Buď tito první obyvatelé, nebo příslušníci kultury neznámého původu, jež je vytlačila (na tom mezi odborníky neexistuje shoda) vytvořili v období 4000-3500 př. n. l. záhadnou civilizaci zvanou megalitická kultura na Maltě. Vyznačovala se stavbou monumentálních megalitických chrámů. Je známo asi 45 těchto staveb, ale jen pět jich je dobře zachovalých: Tarxien, Ħaġar Qim, Mnajdra, Ġgantija (na ostrově Gozo), a také hypogeum (podzemní posvátný prostor) v Hal Saflieni. Civilizace z neznámých důvodů zanikla a předpokládá se, že pět set let poté (asi 2500 až 2000 př. n. l.) byl ostrov zcela neobydlen.
Zdroj: Wikipedia